< Otázka k Bibli z knihy Joel

Otázka: Co se můžeme naučit z knihy Joel?

Odpověď: Kniha Joela nás učí o dvou tématech, která nejsou zrovna příjemná, ale která musíme více studovat: jak Bůh trestá a jak máme reagovat, „když přijdou kobylky“. Joel prorokuje, že armáda kobylek, která napadla zemi, je pouze předehrou k invazi cizí armády kvůli hříchu Izraele. To je zase předehrou k Dni Páně v posledních dnech.

Stejně tak Bůh někdy posílá lidem mírnější trest jako „pobídku k pokání“ předtím, než pošle mnohem přísnější trest, nebo dokonce zkázu.

Otázka: Co víme o proroku Joelovi?

Odpověď: Z této knihy toho mnoho nezjistíme. Jméno „Joel“ znamená „Hospodin je Bůh“. Nebylo to neobvyklé jméno, protože ve Starém zákoně se jmenovalo Joel ještě asi dvanáct dalších mužů. Nic však nenasvědčuje tomu, že by tento prorok byl některým z nich. O Joelovi osobně nic nevíme, kromě toho, že jeho otcem byl Pethuel.

Otázka: Jaký je přehled knihy Joela?

Odpověď: Zdá se, že kniha Joela se vymyká západnímu způsobu strukturování. Osm biblických komentářů a studijních Biblí uvádí velmi odlišné přehledy. Ačkoli se neshodují v obecných obrysech, v menších částech se většinou shodují. Možná právě tak je třeba Joela chápat: jako řadu ostrých, ale stručných varování vycházejících ze srdce, spíše než jako dlouhou, přísně strukturovanou pojednání, jako je například Kniha nářků. Zde je můj přehled:

1 Následování Boha, když přicházejí kobylky

-- 1:2-4 Poslouchejte toto, starší

-- 1:5-7 Probuďte se, opilci

-- 1:8–10 Kněží by měli truchlit jako žena, která oplakává svého manžela

-- 1:11–12 Buďte zděšeni, rolníci

-- 1:13-14 Oblečte si žíněné roucho a naříkejte, kněží

-- 1:15–18 Proč by všichni měli truchlit

-- 1:19-20 Naše správná reakce: vzývat Hospodina uprostřed pohromy

2 Trubení na beraní roh na Sionu na blížící se Den Páně

-- 2:1–11 Zatrubte na beraní roh na znamení budoucího vpádu

-- 2:12–17 Roztrhněte svá srdce a zatrubte na beraní roh, abyste se vrátili k Hospodinu

-- 2:18–27 Obnova let zničených kobylkami

-- 2:28-32 Vylití Božího Ducha

3 Konečný soud a obnovení

-- 3:1-16 Soud v údolí Jošafat proti nepřátelům Izraele

-- 3:17–21 Požehnání a odpuštění po soudu

Otázka: Kolik kapitol má kniha Joela?

Odpověď: Ve většině anglických Biblí jsou tři kapitoly, které obsahují 20, 32 a 21 veršů. Jiné verze Bible však verše 2:28–32 vyčleňují do samostatné kapitoly. Mezi takové Bible patří židovský Tanach, hebrejský text Interlineární Bible od Jaye P. Greena st. a katolická Jeruzalémská Bible. Joel 3 se tedy v některých Biblích nazývá Joel 4 v jiných. Verše a jejich pořadí jsou však ve všech případech stejné.

Otázka: Kde se v Bibli nachází kniha Joela?

Odpověď: V hebrejské Bibli i v dnešních křesťanských Biblích se nachází za knihou Ozeáš a před knihou Amos. V Septuagintě však bylo pořadí Ozeáš, Amos, Micheáš a Joel. Zřejmě se snažili uspořádat texty chronologicky. Nemáme však jasnou představu o tom, kdy byla kniha Joela napsána.

Otázka: Proč je v 1. kapitole knihy Joela daná oblast postižena morem kobylek a jak závažný může být mor kobylek?

Odpověď: Kobylky přiletěly z pouště v Súdánu. S větrem v zádech byly schopny urazit 1 200 mil za tři dny. Při rychlosti 400 mil za den a 14 hodinách letu denně by to činilo asi 28 mil za hodinu. Obvykle migrovaly v přímé linii. Starověký historik Plinius ve svém díle „Přírodní historie“ 11.35 uvádí, že hejno kobylek dokáže dokonce prokousat dveře. I když to nemusí být pravda, ilustruje to hrůzu, kterou by kobylková pohroma přinesla.

Když v roce 1957 zasáhla Somálsko kobylková pohroma, odhaduje se, že se jednalo o 16 000 000 000 hmyzích jedinců o celkové hmotnosti 50 000 tun. V současné době existuje Nouzové centrum pro boj s kobylkami při Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Kobylkové pohromy se potlačují leteckým postřikem insekticidů na místa rozmnožování.

Otázka: Kniha Joel 1 oslovuje různé skupiny: starší, opilce, kněží, zemědělce, opět kněží a všechny. Jediným hříchem zmíněným v knize Joela je opilost. Proč si myslíte, že by Bůh oslovoval právě tyto konkrétní skupiny? Jaké odpovídající skupiny existují dnes?

Odpověď: Na rozdíl od mnoha jiných proroků Joel nevěnuje mnoho času výzvám, aby lidé přestali hřešit, než přijde katastrofa. Místo toho klade důraz na to, jak reagovat pokáním poté, co bezprostředně hrozící katastrofa udeří. Starší zanedbávali (nebo byli opilí) svůj úkol učit národ a mladší generaci následovat Boha. Kněží možná neplnili svou povinnost učit lidi následovat Boha, nebo – co hůře – dokonce učili lidi uctívat modly. Rolníci, pohlcení honbou za bohatstvím, neposkytovali finanční podporu, kterou měli poskytovat Božím kněžím a Levítům. Když se celá společnost odvrací od Boha, politické, náboženské i finanční vazby se společně rozpadají.

Otázka: V 1. kapitole knihy Joela se téměř v každé části vyskytuje jedno klíčové slovo: hebrejské slovo ki, které lze přeložit jako „protože“, „jelikož“ nebo „jistě“. Proč Joel toto slovo zdůrazňuje?

Odpověď: Zdá se, že Bůh klade velký důraz na to, aby lidem dal lekci o důvodech k truchlení. Lidé se musí naučit rozpoznat příčinnou souvislost mezi neposlušností vůči Bohu a následky, které z toho plynou. Dnes musíme účinně varovat lidi před příčinou a následkem odvracení se od Boha.

Otázka: Kdy byla napsána kniha Joela (Joel 1:1)?

Odpověď: Neexistuje nic, co by z vnitřního či vnějšího hlediska umožňovalo přesně určit dobu vzniku. Jedná se o nadčasové poselství, neboť nic v této knize nezávisí na konkrétní době. Zde jsou tři možnosti.

1. 8. století př. n. l.

Týros a Sidon, zmíněné společně v Joelovi 3:4, se sjednotily teprve na počátku 8. století. Řekové v Joelovi 3:6 nebyli pozdější Řekové z Athén a Sparty, ale dřívější iónští Řekové, kteří na počátku 8. století ovládali obchodní cesty v dnešním Turecku. Není zde žádná zmínka ani o Asyřanech, ani o Babylóňanech. Období v historii, kdy byli oba národy slabí, trvalo od smrti Adad-Nirariho III. v roce 782 př. n. l. do roku 745 př. n. l., kdy nastoupil na trůn Tiglat-Pileser III. Juda byla v této době silná a král Uziáš stál v čele protiasyrské aliance. Filistínci v této době obtěžovali Izrael.

Studijní bible NIV na str. 1339 uvádí, že pro toto období existují pádné důvody.

2. Pozdní předexilové období (597–587 př. n. l.)

2a. V roce 597 př. n. l. bylo deportováno 10 000 mužů z Judska (2. Královská 24:10–16). Židé byli navíc již řadu let v otroctví (viz rozbor Joela 3:6).

2b. Budoucí milost vůči Judsku v Joeli 2:12–20.

2c. Chrám stále stál (Joel 1:13).

2d. Budoucí náhlé zničení Jeruzaléma.

3. Období po exilu (po roce 587 př. n. l.)

3a. Joel nazývá judské království Izraelem v Joelovi 2:27 a 3:16, takže se to mohlo odehrát po exilu severního království v roce 722 př. n. l.

3b. V roce 587 př. n. l. bylo do otroctví uvrženo mnohem více lidí.

3c. Někteří vidí v Joelovi 2:12–20, že Bůh slibuje milost těmto jednotlivcům, nikoli jejich potomkům.

Otázka: Proč si myslíte, že Joel v 1:2 oslovil nejprve starší? Byli snad jediní, koho postihla morová rána v podobě kobylek?

Odpověď: Často jsou to právě vládní a náboženští představitelé, kteří vedou lid k neposlušnosti. Když jsou vůdci neposlušní, trpí nejen jejich následovníci, ale následky pociťují i ostatní.

Oficiální vůdci však nejsou jediným druhem vůdců. Stejně významně vedou (nebo svádějí) své děti jednotliví rodiče a starší generace kolektivně vede mladší generaci. Když celá starší generace selže ve vedení jak slovem, tak příkladem, trpí tím mladší generace.

Otázka: V knize Joela 1 mohou mít lidé obavy z toho, že zatímco někteří zhřešili a odvrátili se od Boha, zdálo se, že následky pociťují všichni. Co si myslíte o této zdánlivé „nespravedlnosti“ z věčného hlediska?

Odpověď: Pokud se díváte pouze na tento svět, je nejen zkažený zlem, ale také nespravedlivý. Bůh však určil den soudu, aby vše uvedl do spravedlnosti. Cokoli se nám stane během těch několika desetiletí, která máme k dispozici na této zemi, je velmi málo ve srovnání s věčným životem po naší smrti.

Otázka: Jak máme v Joelovi 1:5 děkovat Bohu za příchod kobylek, když 1. Tesalonickým 5:18 říká, abychom za všechno děkovali?

Odpověď: Římanům 8:28 říká, že všechny věci (nejen ty dobré) mohou spolu působit k dobrému pro ty, kdo milují Boha. Židům 12:5–8 říká, že Bůh věřící kárá pro jejich dobro, i když je to v danou chvíli nepříjemné.

Otázka: Kdyby v knize Joela 1:1–20 šlo pouze o to, jak Bůh kárá a jak máme reagovat v těžkých časech, byla by to i dnes cenná kniha ke čtení. Kniha Joela je však také velmi prorockou knihou o posledních časech. Které verše v 1. kapitole na to nenápadně poukazují?

Odpověď: Joel 1:12 naznačuje, že se nejedná pouze o lokální jev, když říká: „Jistě, radost lidstva vyschla.“ Joel 1:15 zmiňuje Den Hospodinův.

Otázka: V knize Joela 1:2b–3 se křesťané neshodují na tom, zda výraz „starší“ zde označuje vedoucí, starší lidi, nebo obojí. Jak by mohli být na vině jak vedoucí, tak starší lidé? Myslíte si, že Joel 1:2b–3 na tuto otázku odpovídá?

Odpověď: Tato výtka se jistě může vztahovat na obě skupiny. Joel 1:2b–3 však zmiňuje, že toto neslyšeli od svých předků, a že mají příkaz a odpovědnost sdělit to svým dětem. To naznačuje, že bez ohledu na to, zda se jedná o politické či náboženské vůdce, jistě se to týká i starších lidí, kteří měli učit mladší generaci.

Otázka: Joel 1:4 zmiňuje čtyři druhy kobylek. I když si nejsme jisti, v čem spočívají rozdíly mezi těmito různými hebrejskými slovy, podstatné je, že tento trest přichází ve čtyřech vlnách. Jaké dvě věci se z toho můžeme naučit o Božím trestu?

Odpověď: Boží soud může být jak přesný, tak přísný. Když lidé nečiní pokání, může Boží soud přijít v několika vlnách. Člověk může činit pokání po kterékoli vlně, ale může být pro něj těžší vrátit se tam, kde byl před příchodem následujících vln.

Otázka: Proč by Bůh v Joeli 1:4 poslal tyto strašné morové rány v podobě kobylek, pokud Izraelity miloval?

Odpověď: Člověk by mohl začít mít podezření, že prosperita Božího lidu nebyla pro Boha nejvyšší prioritou! Bůh možná chtěl, aby jeho vyvolený lid byl materiálně prosperující, ale mnohem více si cenil jejich poslušnosti a duchovní prosperity. Pro nás by to znamenalo, že dobrý rodič možná miluje své děti příliš na to, aby jen pasivně přihlížel, když se děti ubírají cestou ke zkáze.

Otázka: V Joelovi 1:5 se opilcům říká, aby se probudili a plakali, neboť (ki) jejich sladké víno jim bylo odňato z úst. Proč by Bůh začínal takovým elementárním, pozemsky zaměřeným poselstvím? Jak s tím souvisí Joel 1:6–7?

Odpověď: Bůh jedná s lidmi tam, kde se právě nacházejí. Opilci se příliš nezajímají o nic jiného než o to, kde seženou další pití. Místo toho, aby s nimi Bůh zpočátku hovořil o dlouhodobých duchovních otázkách, poukazuje na bezprostřední, krátkodobý důsledek, a to že nebudou mít pití, po kterém touží. Ve skutečnosti je na tom špatně každý, kdo vkládá svou naději na potěšení a naplnění do alkoholu.

Otázka: Jaké jsou v Joelovi 1:11 dva konkrétní důvody, proč mají zemědělci truchlit?

Odpověď: Z krátkodobého hlediska to bude špatný rok. Joel 1:11 říká „protože“ (ki) úroda hroznů, pšenice a ječmene bude zničena.

Z dlouhodobého hlediska by i v případě, že by kobylky odešly a už se nevrátily, byly jejich stromy a vinná réva zničeny. Olivovníky mohou žít až 1 000 let. Zničte starý olivovník a budete muset čekat staletí, než ho nahradí nový strom. Nešlo jen o to, že byla zničena jejich bezprostřední produkce, ale byly zničeny i jejich výrobní prostředky, což je bude ovlivňovat ještě mnoho let dopředu. Joel 1:12 a následující dokonce říká: „Jistě (ki) vyschla radost lidstva“ (BSB).

Otázka: Proč by v Joeli 1:13 měly neúrody zemědělců ovlivnit obětní dary?

Odpověď: Pokud nejsou žádné úrody, není ani zdroj pro obilné oběti. Pokud nejsou ovce a dobytek kvůli nedostatku potravy k jejich uživení, nebudou ani oběti z nich. Kněží a Levité byli živěni jednak tím, že směli jíst z obětí, a jednak další finanční podporou od lidu. Pokud obojí zmizí, co mají kněží dělat?

Otázka: Jaké jsou podle Joela 1:13 dva způsoby, jak mohou být „poklady v Božím domě“ promrhány?

Odpověď: Lidé je mohou utratit jinak, než by měli. Když lidé hladoví, ať už fyzicky, nebo po evangeliu, zatímco kolem stojí nesmírně krásné budovy, bohatství se hromadí, místo aby se utrácelo. Například nájezdy Vikingů se zaměřovaly zejména na kláštery, protože tam nacházeli velké množství zlata. Kdyby se více zlata volně utrácelo na chudé a na šíření evangelia, kláštery by možná nebyly takovým terčem. Mnoho mnichů žilo na ostrovech u západního pobřeží Irska, kde se skrývali před Vikingy. Ale i když byl irský Dublin klíčovou operační základnou Vikingů, tyto irské mnichy většinou nechávali na pokoji, protože jejich přepadení by jim nepřineslo žádné zlato.

Za druhé, Boží peníze se mohou jevit jako nedostatečné, protože jsou špatně vynakládány na nesprávné věci nebo příliš utráceny za věci druhořadého významu. Například pokud je strategií přilákat lidi do církve spíše honosnou budovou než kázáním evangelia, je to způsob, jakým jsou lidé dotčeni Duchem a přicházejí k Bohu? Ne! Bez přemýšlení je snadné utrácet peníze na místní věci, které jsou dobře viditelné a díky nimž se cítíme dobře, místo toho, abychom posílali peníze na vzdálenější místa, kde je větší potřeba.

Otázka: Proč by v Joelovi 1:8 měla panna truchlit nad svým manželem?

Odpověď: Sion by truchlil tak, jako by mladá nevěsta nebo zasnoubená dívka naříkala nad smrtí svého nového manžela či snoubence.

Otázka: Jakou roli máme my jako křesťané v Joelovi 1:14, když Bůh přináší trest a kázeň, v tom, abychom lidem vysvětlili, proč k těmto věcem došlo a jak by měli na Boha reagovat? Jak to můžeme udělat, aniž bychom působili jako ti, kteří si myslí, že mají vždy pravdu?

Odpověď: Ezechiel 33:1–20 a Jeremjáš 6:17 uvádějí příklad strážce. Pokud přijde pohroma a strážce neupozorní město, je to jeho vina. Pokud však strážce varuje, ale nikdo ho neposlouchá, pak jsou na vině lidé, kteří ignorovali strážce, jenž plnil svou povinnost.

Neměli bychom srovnávat ostatní s námi samotnými, ale spíše ukázat, že nedosahují Božího standardu. Neměli bychom se snažit tvrdit, že ti, kteří trpěli, byli více vinni než ti, kteří unikli, ale že všichni budou trpět ještě hůře, pokud nečiní pokání a neobrátí se k Bohu.

Jako příklad můžeme uvést, že hurikán Katrina, který zaplavil New Orleans, přišel několik dní před plánovaným konáním každoročního homosexuálního festivalu zvaného „Southern Decadence“. To neznamená, že homosexuálové, kteří přijeli do New Orleans, byli horší než ostatní hříšníci, kteří nepřijeli. Všichni hříšníci, homosexuálové i heterosexuálové, však nakonec čelí ještě horšímu soudu, pokud nečiní pokání a neobrátí se k Bohu.

Otázka: Jaký bude podle Joela 1:15 Den Páně?

Odpověď: „Den Páně“ je poměrně krátké časové období, ale je delší než jeden 24hodinový den. Den Páně nastal při Kristově prvním příchodu (Skutky 2:20) a další Den Páně nastane při Kristově druhém příchodu. Výkladatelé se neshodují na přesném začátku a konci Dne Páně v knize Zjevení, ale Zjevení o této době hovoří.

Otázka: Proč se Joel v Joelovi 1:19 obrací k Bohu?

Odpověď: Člověk by se mohl mylně domnívat, že Joel žádá Boha o pomoc, o smilování nebo aby neposílal trest, ale Joel nic takového nedělá. Joel zde nezpochybňuje Boží trest; pouze volá k Bohu uprostřed tohoto velkého utrpení.

Otázka: Co bylo lidem v Joeli 2:1,15 přikázáno udělat, co se lišilo od příkazů v 1. kapitole, aby se probudili, plakali, naříkali, byli zděšeni, oblékli si žíněné roucho a truchlili? Je pořadí veršů v Joeli 2:1,15 po příkazech v Joeli 1 významné?

Odpověď: Lidu bylo přikázáno, aby „trubili na beraní roh na Sionu“ (beraní roh, neboli šofar, byl izraelskou trubkou), jinými slovy, aby „vyhlásili poplach“. V Joelovi 2:1–10 to měli učinit, aby oznámili blížící se pohromu. V Joelovi 2:15–17 to měli učinit z jiného důvodu: aby se shromáždili na posvátné shromáždění, činili pokání a prosili Boha, aby je ušetřil.

Dnes bychom měli troubit na trubku ze stejných důvodů, z jakých tehdy měli troubit na beraní roh. Měli bychom zvěstovat Boží soud, a to jak věřícím, tak nevěřícím. Měli bychom také svolávat lidi, aby činili pokání, a to jak jednotlivě, tak společně, aby nám Bůh prokázal milosrdenství.

Otázka: Co by dnes při aplikaci Joela 2:1,15 představoval Sion / svatá hora?

Odpověď: Sion představuje místo pobytu Božího lidu, kterým jsou dnes církve.

Neznamená to jen hlásat to kdekoli, kde žijete, jinak by tam bylo řečeno „v zemi“ nebo něco podobného. Důraz je kladen na to, aby to bylo sděleno Božímu lidu v církvi.

Neznamená to pouze jakoukoli vysokou horu, kde by to všichni mohli slyšet, protože se klade důraz na to, aby byl poplach vyhlášen na Boží „svaté hoře“. Navíc v Palestině byla hora Karmel vyšší než hora Sion, ale Sion byl tou svatou horou, kde měl být poplach vyhlášen.

Dnes mohou existovat způsoby, jak šířit poselství, které mohou mít větší dopad, ale za cenu ohrožení integrity poselství (nebo nás samotných). To není omluvou pro to, abychom se vzdali šíření poselství nebo používali kompromisní prostředky, ale máme šířit poselství všemi svatými a spravedlivými prostředky.

Otázka: V Joeli 2:1b–2 se píše: „Ať se chvějí všichni, kdo bydlí v zemi, neboť (ki) přichází Den Hospodinův.“ Proč by se měli zbožní věřící chvět?

Odpověď: Poslušní věřící se nemusí třást kvůli sobě samým, protože Bůh se o ně postará. To neznamená, že nikdy nebudou trpět nebo zemřou, ale že zemřou pouze tehdy, když jim to Bůh, který ví, co je nejlepší, dovolí. Věřící se však mohou třást z řady jiných důvodů.

Pro nekřesťanské přátele: Ačkoli by se věřící neměli bát pekla pro sebe, mohou se ho bát pro své nevěřící přátele.

Na místě neposlušnosti: Zjevení 18:4 přikazuje věřícím, aby vyšli z Babylonu, zlého systému s městem na sedmi kopcích, a to ze dvou důvodů: a) aby se nepodíleli na hříších Babylonu, a b) jinak by věřící, nacházející se na nesprávném místě, utrpěli rány určené pro nevěřící. Ačkoli se dnešní učenci neshodují na tom, kde nebo čím tento budoucí Babylon bude (samotný Babylon, Řím nebo něco jiného), všichni se můžeme shodnout na tom, že cokoli, co vypadá tak zle jako tento Babylon, není místem, kde by věřící měli být.

Otázka: Proč přesně jim bylo v Joeli 2:1,15 tehdy přikázáno „trubět na beraní roh“? Proč máme dnes „trubět na trubku“?

Odpověď: Městský strážce měl za úkol troubit na trubku, pokud se blížil nepřítel, aby si vojáci mohli vzít brnění a zbraně, všichni se mohli dostat dovnitř města a aby bylo možné zavřít městské brány. Metaforicky řečeno, je jim zde řečeno, aby troubili na beraní roh, protože se blíží nepřítel a jejich jedinou nadějí je obrátit se zpět k Bohu. Stejně tak máme dnes „troubit na trubku“, abychom lidem oznámili, že přijde pohroma a že se musí obrátit k Bohu a činit pokání ze svých hříchů.

Otázka: O jakou armádu se jedná v Joeli 2:3–11?

Odpověď: Jedná se o armádu se zlými úmysly, která obklopuje Jeruzalém. Toto proroctví by se mohlo naplnit jednou před miléniem (Zjevení 16:12–16; 19:19) a podruhé po miléniu (Zjevení 20:7–10).

Otázka: V Joeli 2:6 se lidé někdy rozčilují, když věci nejsou tak dobré, jak očekávají; jindy jsou podráždění, když se věci nevyvíjejí podle jejich představ; a někdy se rozzlobí, když se zdá, že se věci záměrně obrací proti nim. Joel 2:6 však nic z toho neříká. V čem Joel 2:6 přesahuje všechny tyto reakce?

Odpověď: Lidé by zbledli šokem při pohledu na to, co se chystá stát. Prožívali by úzkost, protože jejich bohaté zásoby jídla by zmizely za pouhou hodinu či dvě.

Když je člověk v šoku, má v obličeji méně krve a tvář lidí se světlejší pletí je bělejší.

Otázka: Jaké události v dnešní době, ve srovnání s pouhým rozladěním, podrážděním nebo vztekem, způsobují lidem v Joelovi 2:6 úzkost nebo zblednutí tváře?

A: Dnes způsobují úzkost válka a terorismus, ale i drastické výkyvy na burze mohou v lidech vyvolat pocit, že „to je konec světa“. Ve 30. letech minulého století, když burza prudce klesala, někteří lidé v pošetilosti spáchali sebevraždu.

Otázka: Kdy podle Joela 2:1–11 nastane tento Den Hospodinův?

Odpověď: K tomu dojde ve Zjevení, až Pán přijde vykonat soud. Zdá se, že jde o stejnou událost, jaká je popsána v Žalmu 50:3 a v listě Judy.

Otázka: Mluví Joel 2:1–11 o obyčejných kobylkách, o invazní armádě, nebo o posledních časech?

Odpověď: Zatímco Joel 1:4 hovoří o místní kobylkové pohromě, Joel 2:2 tento obraz rozšiřuje na něco jiného. Popisuje „velkou a silnou armádu… jaká nikdy předtím nebyla a jaká už nikdy v budoucnu nebude“.

Otázka: Mohlo by se Joel 2:1–11 vztahovat k Zjevení 9:1–11?

Odpověď: Oba texty se zmiňují o jedinečné události, při níž se objeví zvláštní bytosti připomínající kobylky. Liší se však v tom, že kobylky v Joelovi 2:1–11 nenechávají nic zeleného. Kobylky ve Zjevení 9:1–11 odkazují na stvoření, možná démony, roboty, letadla, drony nebo jiné létající stroje, které nepoškozují žádné rostliny, ale bolestivě bodají lidi, aniž by je zabíjely.

Otázka: Může mít Joel 2:10 souvislost s Matoušem 27:45?

Odpověď: Ne. V posledních časech nastane tma a tma během ukřižování byla jejím předzvěstí. V Matoušovi 27:45 však Hospodin nezvyšoval svůj hlas v přítomnosti svého vojska (Joel 2:11). Obecně platí, že když se snažíme zjistit, zda se dva úryvky vztahují ke stejné věci, a pokud se část zní stejně a část je velmi odlišná, pak se tyto úryvky vztahují k různým věcem.

Q: Může se Joel 2:10 vztahovat k Zjevení 8:12? K Zjevení 16:10?

Odpověď: Ne. Zjevení 8:12 hovoří o tom, kdy bude zasažena třetina nebeských světel, a Zjevení 16:10 hovoří o tom, kdy bude království šelmy ponořeno do úplné tmy. Joel 2:10 se však vztahuje ke ztmavnutí způsobenému tvory podobnými kobylkám, nikoli ke ztmavnutí nebes.

Otázka: Kde máme podle Joela 2:12,15 troubit na trubku a vyzývat lidi, aby se dnes obrátili k Bohu?

A: Zřejmá odpověď je, že máme troubit tam, kde to mohou slyšet ti, kteří to potřebují slyšet. Mnoho lidí to nikdy neuslyší, pokud budeme troubit na trubku pouze v našich církvích a při biblických studiích. Rádio (křesťanské i nekřesťanské), televize, křesťanské webové stránky, příspěvky a komentáře na blogu a sociální média jsou některé ze způsobů, jak toto poselství široce šířit. Mnoho lidí však potřebuje také osobnější poselství. Mluvte se svými přáteli a spolupracovníky, jak to situace dovolí, aby to slyšeli.

Otázka: V knize Joela 2:12–15, jakmile Bůh vyhlásí pohromu, existuje nějaký způsob, jak jí uniknout?

Odpověď: Ano. Nejen v tomto úryvku, ale také v knize Jonáš 3:9–10, Amos 7:1–6 a Jeremjáš 18:5–10 se ukazuje, že ačkoli se Bůh nemění, Jeho zjevená vůle vůči lidem se mění, když lidé činí pokání.

Otázka: Jaký význam má v Joelovi 2:17 pláč mezi sloupovím a oltářem?

Odpověď: Právě zde kněží vykonávali službu při obětování zvířat, která lidé přinášeli. Když lidé přinášeli oběti, kněží směli vzít část oběti pro své rodiny. Kněží chodili mezi předsíní a oltářem, takže se zde zřejmě jedná o pláč kněží.

Otázka: Jaké dva další důvody jsou v Joeli 2:17–18 uvedeny pro troubení na beraní roh na Sionu?

Odpověď: Dva důvody jsou: a) aby byl Boží lid ušetřen, a b) pro Boží slávu. Jinými slovy, aby se Boží dědictví nestalo „posměchem a předmětem opovržení mezi národy“.

To souvisí s tím, že máme být solí a světlem ve světě: neměli bychom skrývat své světlo pod měrou, ale nechat ho zářit. Zářit znamená ukazovat pravdu a spravedlnost a stavět je do kontrastu s omylem a bezbožností.

Otázka: Jaké dva důvody uvádí Joel 2:18–19 pro to, proč by Boží lid měl tyto věci činit? Jak si myslíte, že to souvisí s tím, že máme být solí světa?

Odpověď: Verš 18 uvádí dva důvody a verš 19 je vysvětluje.

Bůh žárlí na svou zemi; Bůh nechce, aby jeho lid byl terčem posměchu.

Bůh svůj lid šetří a pošle mu obilí, nové víno a olej, aby ho nasytil.

Otázka: Souvisí v Joelovi 2:20 velká severní armáda a „velký zápach“ s Ezechielem 39:11–20; Zjevením 16:12–16 a/nebo Zjevením 19:17–19?

Odpověď: Nesouvisí to se Zjevením 16:12–19, protože to se odehrává před Tisíciletím. Spíše se to týká bitvy Goga a Magoga po Tisíciletí, která je popsána také v Ezechielovi 39:11–20 a Zjevení 20:8–10.

Otázka: Jak se v Joeli 2:25 dá srovnat důkladnost Božího obnovení s důkladností Božího trestu a soudu?

Odpověď: Joel 1:4 ukazuje důkladnost Božího trestu a soudu prostřednictvím čtyř druhů kobylek. Joel 2:25 ukazuje stejnou důkladnost při obnově toho, co každý z těchto čtyř druhů kobylek sežral.

Otázka: Co je na Božím slibu daném lidu Sionu v Joelovi 2:25–27 úžasné? Vztahuje se to na a) tisíciletí, b) nebe a/nebo c) dobu, kdy nyní žijeme na zemi?

Odpověď: Zmínkou o „vašich synech a dcerách“ tento úryvek naznačuje, že se to odehrává na zemi, nikoli v nebi. Částečnou nápovědu poskytuje Joel 2:28. Začíná slovy „A poté“ a odkazuje na něco, co se naplnilo ve Skutcích 2:17–21. Musí se tedy jednat o něco na zemi před Tisíciletím. Stalo se to jako znamení nového působení Ducha Svatého.

Kromě trestání, ať už prostřednictvím kobylek či jinými prostředky, může Bůh také obnovovat, a to i v případech, o nichž si myslíme, že by to Bůh nedokázal. Bůh může přinést prosperitu, aby vynahradil roky nouze, a/nebo darovat delší život. Samozřejmě, důležitější než delší život na zemi je věčný život v nebi.

Otázka: Naplnilo se v Joeli 2:28–32 to, co je popsáno v Skutcích 2:16 o Letnicích?

Odpověď: Ano, ale i toto proroctví má dvojí naplnění. Stane se to v Den Páně. Den Páně nastal, když Ježíš přišel na zem, a Skutky apoštolů 2:17–21 konkrétně citují z Joela 2:28–32. Den Páně je také budoucím časem, kdy Ježíš přijde znovu.

Mnohá proroctví, včetně tohoto, mají dvojí naplnění. Naplnila se při prvním příchodu Ježíše a naplní se znovu při druhém příchodu Krista.

Otázka: V knize Joela 2:30–32 falešné náboženství zvané bahá’í, jak uvádí kniha „Bahá’u’lláh a Nová éra“ (str. 277–278), učí, že verše Joela 2:30–32 a Matouše 24:29–30 odkazují na Mojžíše, Krista a Mohameda v tom smyslu, že jejich učení bylo původně jako slunce, ale později bylo u všech ztmaveno zkažeností. Jak byste na to reagovali?

Odpověď: Je to pouhá fantazie, že zatměné slunce a měsíc odkazují na duchovní zkaženost. Nejenže Kristus přijde doslova v oblacích, jak ukazuje Skutky apoštolů 1:9–11, ale Všemohoucí Bůh může zatmít slunce a měsíc a také tak učiní. Nemůžete si dovolit nazývat obrazně cokoli, o čem nechcete, aby to byla pravda.

Otázka: Jak souvisí Joel 2:32 s Římanům 10:13?

A: Římanům 10:13 cituje Joela 2:32 a ukazuje, že všichni, kdo vzývají jméno Páně, i pohané, budou spaseni. Joel 2:31 odkazuje jak na zatmění slunce během Ježíšova ukřižování, tak na zatmění, k němuž dojde v posledních časech. Joel 2:32 se vztahuje na obě tyto události.

Q: V Joeli 2:32 to zní jako hezký, uklidňující slib, dokud si nepřečtete slova na konci: „mezi zbytkem, který povolal Hospodin.“ Proč je pro člověka tak těžké být součástí tohoto zbytku (doslova „přeživších“)?

Odpověď: Z vyhnanství se vrátilo pouze asi 50 000 Židů. V době Krista přijala Krista pouze menšina Židů. Po vytržení budou lidé stále přicházet ke Kristu, ale zemřou pro svou víru. Zjevení 6:9 hovoří o těch, kteří budou násilně zabiti pro svou víru během velkého soužení.

Otázka: Jak jsme v Joeli 2:32 povoláni nejen k tomu, abychom byli křesťany, ale abychom patřili k tomuto zbytku, k pravým „přeživším“?

Odpověď: Z duchovního hlediska, bez ohledu na to, zda trpíme pronásledováním či mučednictvím, máme povinnost vytrvat až do konce.

Otázka: Kdy podle Joela 3:1–12 nastane soud v údolí Jošafat?

Odpověď: Stane se to před miléniem, na konci sedmiletého Velkého soužení. Pro přehled sledu událostí viz rozbor knihy Zjevení. Publikace „Bible Knowledge Commentary: Old Testament“ (str. 1319–1322) obsahuje velmi podrobnou tabulku, která harmonizuje biblické texty týkající se posledních časů.

Otázka: Které biblické verše v Joeli 3:1–12 jsou postmilenialistické a které premilenialistické?

Odpověď: Skuteční křesťané, kteří jsou amilenialisté, věří, že tisíciletí probíhá právě teď v nebi a že popisy událostí před a po tisíciletí se vztahují ke stejným událostem. Věří, že klíčovým nedostatkem premilenialistického pohledu je rozlišování toho, co je před tisíciletím, od toho, co je po něm.

Jednoduchá odpověď zní, že všechny události, které amilenialisté zpochybňují, jsou premilenialistické, s výjimkou následujících postmilenialistických událostí:

Vše v Zjevení 20

Soud nad zlými anděly: 1. Korinťanům 6:3

Vzkříšení bezbožných: Daniel 12:2; Jan 5:29

Jelikož Zjevení 20:7–10 odkazuje na Goga a Magoga, někteří se domnívají, že i další zmínky o Gogovi a Magogovi v Ezechielovi 38–39 jsou postmilenialistické. Jiní se domnívají, že jsou premilenialistické.

Otázka: Jaký je v Joelovi 3:4 rozdíl mezi hříchem Filistie a hříchem Týru a Sidonu?

Odpověď: Sidon nebyl ani nepřítelem, ani přítelem Izraele, ale Týros byl v době Davida a Šalomouna blízkým spojencem. Zlá královna Jezabel byla skutečně ze Sidonu (1. Královská 16:31). Když Babylóňané zničili Jeruzalém, Týros a Sidon profitovaly z obchodu s poklady a izraelskými otroky.

Bůh potrestal obě města stejným způsobem, jak prorokoval Joel. Obyvatelé Týru byli v roce 332 př. n. l. zabiti nebo zotročeni Alexandrem Makedonským. Při dobytí města zabil 8 000 lidí, později dalších 2 000, a 30 000 zotročil. Obyvatelé Sidonu byli později, v roce 203 př. n. l., zotročeni seleukovským králem Antiochou III.

Otázka: Naznačuje zmínka o Židech mezi řeckými zeměmi v Joelovi 3:6 datum po exilu?

Odpověď: Ne. Arvid S. Kapelrud uvádí, že v 6. a 7. století př. n. l. existoval aktivní obchod s otroky (Joel Studies, str. 154–158). Mykénští Řekové přišli do Řecka krátce před dobou Mojžíše.

Biblista Gleason Archer v knize *Encyclopedia of Bible Difficulties* (str. 296) uvádí, že v Palestině byly nalezeny řecké mince z konce 6. století z emise Peisistrata, což by bylo ještě před exilem. Poté, co uvedl četné odkazy na řecké žoldáky v novobabylonských dokumentech, dochází k závěru: „Ve světle těchto údajů je přímo naivní předpokládat, že Joel z konce 9. století nemohl nic vědět o Řecích, nebo si představovat, že žádní obchodníci s otroky nikdy nepluli do řeckých přístavů s zajatci z blízkovýchodních nájezdů za účelem otrokářství.“

Toto formulování, že obyvatelé Týru, Sidonu a Filistie prodávali Židy Řekům, „aby je poslali daleko od jejich vlasti“, ve skutečnosti ukazuje na datum před Alexandrem Velikým. Jak poukazuje kniha *When Critics Ask* (str. 301), v Alexandrově době již Řekové ovládali Blízký východ, takže by se nedostali daleko. Všichni obyvatelé Týru byli Alexandrem prodáni do otroctví, takže sami nebyli v pozici, aby mohli prodávat otroky Řekům.

K datování viz diskuse k Joeli 1:1.

Otázka: Proč Feničané v Joelovi 3:4–8 prodávali Židy do otroctví?

Odpověď: Byli to obchodníci a zjevně kupovali a dále prodávali kohokoli jako otroka. Joel to komentuje, protože Féničané z Týru a Izraelité byli vždy spojenci a v minulosti si navzájem pomáhali. Pokud se ke svým přátelům chováte, jako byste je neznali, když se dostanou do těžkých časů, jaký jste pak přítel?

Otázka: Co víme o Sabejcích z Joela 3:8?

Odpověď: Tito lidé žili v jihozápadní části Arabského poloostrova, na území dnešního Jemenu. Nacházelo se tam starověké království Sába.

Encyklopedie Britannica, svazek 1 (1956), str. 678–682, uvádí sabejskou (himjaritskou) abecedu s 28 písmeny. Ukazuje se, že mezi ním a indickou abecedou brahmi je zhruba 4 podobná písmena a mezi ním a aramejskou abecedou 5 podobných písmen. Má 18 podobných písmen s nejstarší etiopskou abecedou a 24 podobných písmen s libyjskou abecedou. Má 21 podobných písmen s tamudenskou abecedou a 12 podobných písmen s egyptskou safahitskou abecedou.

Otázka: Proč se v Joeli 3:10 shromáždí některé národy, aby bojovaly proti Izraeli?

Odpověď: K tomu dojde dvakrát: před miléniem (Armageddon) a po miléniu (Gog a Magog). Jelikož se tyto bitvy odehrají před i po miléniu, někteří křesťané, nazývaní amilenialisté, věří, že tisícileté milénium je symbolické a odehrává se právě teď v nebi, a že tyto dvě „bitvy“ jsou pouze dvěma popisy téže velké bitvy.

Otázka: Joel 3:10 zní téměř jako opak Micheáše 4:3. Je příkaz v Joelovi 3:10 něčím, co Bůh chce, aby poslušní věřící činili, nebo má tento příkaz jiný účel?

Odpověď: Nejedná se o příkaz pro věřící; šlo spíše o prohlášení určené národům v Joelovi 3:9. Účelem vzbuzení národů bylo, aby se rozhodly jít do údolí Jošafat, kde budou souzeny Bohem, jak je uvedeno v Joelovi 3:12–13.

Otázka: Sedí Bůh v Joelovi 3:12, aby soudil, nebo stojí, jak říká Izaiáš 3:13?

Odpověď: Jelikož Bůh není omezen fyzickým lidským tělem, jedná se v obou případech o metafory. Pokud však chcete rozlišovat, kniha *When Critics Ask* (str. 301) poukazuje na to, že Bůh „sedí“, aby vyslechl každého nestranně, a „stojí“, aby vykonal soud.

Otázka: Jak souvisí Joel 3:13 s Izaiášem 63:2–4 a Zjevením 14:14–20?

Odpověď: Všechny tyto pasáže odkazují na stejnou událost, avšak Zjevení 14:14–20 ji popisuje nejpodrobněji. Ve Zjevení 14:14–16 Syn člověka [Ježíš] sklízí věřící ze země. Poté, ve verších 18–20, se sklízejí hrozny, aby byly vhozeny do lisu Božího hněvu. V Izaiášovi 63:2–4 je Ježíšův plášť potřísněn krví z šlapání v lisu hněvu.

Boží hněv vůči lidstvu nepřichází z ničeho nic ani z nějaké hvězdné mlhoviny. Pochází spíše ze země, nebo přesněji řečeno z hříšných životů, které lidé na zemi vedou a které symbolizují hrozny. Šťáva je konečným produktem hříšných životů, který se vrátí na zem jako hněv.

Otázka: Kdy nastane událost popsaná v Joeli 3:15?

Odpověď: K zatmění slunce došlo při Kristově ukřižování a slunce i měsíc budou zatmělé během soužení. Joel 3:15 se však vztahuje k bitvě v údolí Jošafat těsně před miléniem.

Otázka: Jak může Hospodin v Joeli 3:16 zároveň „řvát ze Siona“ a být „útočištěm pro svůj lid“?

Odpověď: Na zemi může být policista nebo mariňák zároveň i něžným otcem. O kolik více může být Bůh, který je Všemohoucí, něžný a zároveň ochráncem!

Otázka: Jaké by mohly být v Joelovi 3:19 důvody, proč Bůh uvaluje trest na národy již v tomto životě?

Odpověď: Když jeden národ napadne jiný národ, Bůh může potrestat ten první. Joel 3:19 se však konkrétně zmiňuje o tom, že soud postihne jiné národy, které napadly Izrael. Edom se stane „pustou pouští“; přestane existovat, ať už jako země, nebo jako národ.

Otázka: Kdy bude podle Joela 3:19 Egypt zpustošen?

Odpověď: Události popsané v knize Joela 3 se odehrávají v posledních časech.

Otázka: Kdy, podle Joela 3:20–21, Bůh očistí krev Judy?

Odpověď: Stane se to v posledních časech, až se Juda vrátí k Bohu. Pravděpodobně se jedná o stejnou událost jako v Zachejáši 12:10–13:1.

Otázka: Jak máme podle Joela 3:21 sdělovat naléhavé, ale negativní poselství ve společnosti, která upřednostňuje pozitivní myšlení?

Odpověď: Mohou nastat tři situace: nebudou poslouchat, protože si nemyslí, že je to důležité; nebudou poslouchat, protože si myslí, že přeháníte, a opět, že to není tak důležité, jak říkáte; a neslyší to, protože jste skleslí a vůbec jim to neřeknete. Ale sdílet to musíme, a i když většina lidí nebude naslouchat, někteří přesto ano. Není to vaše vina, pokud se rozhodnou neposlouchat, ale je to vaše vina, pokud máte příležitost jim to sdělit a neuděláte to.

V západní společnosti, která si cení „pozitivity“ a nechce přijímat varování, napomenutí ani pokárání, se můžete pokusit podávat věci v pozitivním světle, ale to má své meze. Je těžké zůstat věrný evangeliu a sdělovat lidem, že jsou ztraceni, hříšní, odcizeni od Boha a směřují do pekla a poté do ohnivého jezera, pokud nečiní pokání a neprosí Boha, aby proměnil jejich zkažený život. Stejně jako bychom měli „říkat ne drogám“ a stejně jako musíte říct milované osobě, která bere drogy, že potřebuje pomoc a musí změnit svůj život, lidé potřebují slyšet, že potřebují Boha a že potřebují, aby On změnil jejich život.

Jak jim toto poselství sdělit? Především se modlete, ne tolik za sebe nebo za to, jak své poselství předáte, ale za ně a za to, aby toto poselství přijali. Vždy hledejte vhodnou příležitost, nejlépe bez přerušení, kdy by mohli být vnímaví. Možná začněte od společné základny, od něčeho, na čem se oba shodnete. Štěpán to zkusil (byť neúspěšně) ve Skutcích 7:1–50 a Pavel tak učinil ve Skutcích 17:22–27, Skutcích 23:6 a Skutcích 24:10–15. Buďte ochotni sdílet své svědectví, jak to udělal Pavel ve Skutcích 22:3–21. Sdílejte poselství evangelia, ale nezapomeňte zdůraznit také naléhavost tohoto poselství.

I když uděláte všechny tyto věci, nemusí to nutně být snadné. Myslíte si, že dokážete sdílet stejně dobře jako Ježíš, Pavel a ostatní apoštolové? Pravděpodobně ne. Ale pro některé lidi ani slova Ježíše, Pavla a ostatních nebyla dost dobrá. Uvědomte si však, že máme příkaz plnit úkol, který pro mnohé bude od samého začátku neúspěšný, aby někteří z těch, kdo slyší, byli spaseni.

Otázka: Jaké jsou některé z nejstarších rukopisů knihy Joela, které se dochovaly dodnes?

Odpověď: Svitky od Mrtvého moře: (cca 1 př. n. l.) Mezi svitky od Mrtvého moře se nachází jeden exemplář knihy Joela, označovaný jako 4Q78 (=4QXIIc), který obsahuje Joel 1:10–20; 2:1, 8–23; 4:6–21 a další texty malých proroků.

Nahal Hever je jeskyně poblíž En-Gedi, v níž se nachází fragment menších proroků v řečtině (8 Hev XIIgr), obsahující Joel 1:12–14; 2:2–13; 3:4–9, 11–14, 17, 19–20 (v některých Biblích odpovídá 4. kapitole). Byl napsán mezi lety 50 př. n. l. a 50 n. l. Byl ukryt během Bar-Kochbova povstání proti Římu. Jedná se o revizi Septuaginty, provedenou v Judeji, a je téměř identický s masoretským textem.

Svitek Malých proroků z Wadi Murabba’at (Mur XII) pochází z přibližně roku 132 n. l. Obsahuje Joela 2:20,26–27; 3:1–5; 4:1–16 a další texty Malých proroků. Text je v tradici masoretského textu.

Celkově se v svitcích z Mrtvého moře, z Nahal Hever a z Wadi Murabba’at dochovaly následující verše ze tří kapitol knihy Joela: 1:10–20; 1:12–14; 2:1, 8–23; 2:2–13; 2:20, 26–27; 2:28–32 (= 3:1–5); 3:1–16; 3:4–9, 11–14, 17, 19–20; 3:6–21 (= 4. kapitola v masoretském textu). Více podrobností najdete v knize The Meaning of the Dead Sea Scrolls.

Křesťanské biblické rukopisy z období kolem roku 350 n. l. obsahují Starý zákon, včetně knihy Joela. Mezi ně patří například rukopisy Vaticanus (325–350 n. l.) a Alexandrinus (kolem roku 450 n. l.), v nichž byly knihy dvanácti malých proroků zařazeny před Izaiáše. Kniha Joela je v rukopisech Vaticanus i Alexandrinus úplná.

Sinaiticus (340–350 n. l.) obsahuje celou knihu Joela, 1:1–4:21.

Otázka: Kteří raní autoři odkazovali na Joela?

Odpověď: Mezi přednicejskými autory, kteří odkazovali na verše z knihy Joela nebo na ně naráželi, patří:

Justín Mučedník (cca 138–165 n. l.) cituje Joela 2:28 a následující v díle „Dialog s Židem Tryfonem“, kap. 88, str. 243.

Melito ze Sard (170–177/180 n. l.) (nepřímo) zmiňuje „Starý zákon“ a uvádí seznam knih. Dvanáct malých proroků neuvádí jednotlivě, ale nazývá je „Dvanácti“. Fragment 4 z Knihy výňatků, sv. 8, str. 759

Theofil z Antiochie (168–181/188 n. l.) cituje Joel 2:16 jako slova Joela. Theofil Autolykovi, kniha 3, kap. 12, str. 115

Irenej z Lyonu (182–188 n. l.) cituje Joel 2:28 jako „od proroka“ v kontextu Skutků apoštolů 2:22–27. Irenej, Proti herezím, kniha 3, kap. 12.2, str. 430

Klement Alexandrijský cituje Joel 2:28 jako slova proroka Joela. Stromata (193–202 n. l.), kniha 5, kap. 13, str. 465

Tertullian (198–220 n. l.) cituje Joel 2:15 jako slova Joela. O půstu, kap. 16, str. 113.

Tertullian (198–220 n. l.) „Poté pokračuje a proti tomuto světu a tomuto věku (stejně jako to učinil Joel, Daniel a všichni proroci jednomyslně) prohlašuje, že ‚budou znamení na slunci, na měsíci a na hvězdách, úzkost národů v zmatení, moře a vlny budou burácet, lidem bude selhávat srdce ze strachu a z očekávání toho, co přijde na zemi‘.“ O vzkříšení těla, kap. 22, s. 560–561

Origenes (225–254 n. l.) cituje Joel 2,28 jako slova proroka Joela ve spise De Principiis, kniha 2, kap. 7, str. 285. Joel 2,28 cituje také ve svém Komentáři k Matoušovi, kap. 18, str. 426

Novatian (250/254–256/7 n. l.) cituje Joela 2,28 jako slova proroka Joela. „Pojednání o Trojici“, kap. 29, s. 640

„Traktát proti Novatianovi“ (cca 248–258 n. l.)

Cyprian z Kartága (248–258 n. l.) cituje Joel 2:12,13 jako slova proroka Joela. „Dopisy Cypriana“, dopis 51, kap. 22, str. 333

Metodios z Olympu a Patary (270–311/312 n. l.) cituje Joela 2:21–23 jako slova proroka Joela. „Hostina deseti panen“, Rozprava 10, s. 350

Po Nicejském koncilu

Afrahat Syrský (337–345 n. l.) Vybrané pojednání

Athanasius z Alexandrie (367 n. l.) (vyplývá z toho, že zmiňuje dvanáct proroků) „Ve Starém zákoně je tedy celkem dvacet dva knih; … pak Proroci, přičemž dvanáct z nich se počítá jako jedna kniha…“ Athanasius, Velikonoční list 39, kap. 4, str. 552.

Efraim Syrský (350–378 n. l.)

Basil z Kappadokie (357–378 n. l.)

Cyril Alexandrijský (444 n. l.)

Cyril Jeruzalémský (cca 349–386 n. l.) zmiňuje knihy proroků, a to jak těch dvanácti, tak i ostatních. Micheáš 3:8 jako v Micheášovi, Joel 2:28 jako v Joelovi, Aggeus 2:4 jako v Aggeovi, Zachariáš 1:6 jako v Zachariášovi. Katechétické přednášky, přednáška 16.29, str. 122

Ambrož Milánský (370–390 n. l.)

Gregor Nazianský (330–391 n. l.)

Pacian z Barcelony (342–379/392 n. l.) zmiňuje „proroka Joela“ v Dopise 3, kap. 16.2, str. 58

Řehoř z Nyssy (cca 356–397 n. l.)

Didymus Slepý (398 n. l.) cituje Joel 2:15–17 jako slova Joela. Komentář k Zachariášovi 12, str. 305

Syrská Kniha stupňů (=Liber Graduum) (350–400 n. l.) odkazuje na Joel 2:28 (a Skutky 2:17). Předmluva syrských editorů, str. 4

Rufinus (374–406 n. l.)

Jan Zlatoústý (zemřel 407 n. l.) zmiňuje Joel 2:16 jako Joelovo dílo v sv. 9, „O sochách“, kázání 3.9, str. 358

Jeroným (373–420 n. l.) pojednává o knihách Starého zákona. Konkrétně se zabývá knihami Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium, Pentateuch, Jób, Ježíš, syn Naveho [Jozue], Soudců, Rút, Samuelových a Královských (2 knihy), dvanácti proroků, Ozeáš, Joel, Amos, Obadiah, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Sofoniáš, Aggeus, Zachariáš, Malachiáš, Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel, Daniel, Ester, Ezdráš, Nehemiáš. Dopis 53, kap. 7–8, s. 99–101.

Pelagián Teodor z Mopsuestie (392–423/429 n. l.) napsal celý komentář ke Knize Joela.

Augustin z Hippa (388–28. srpna 430 n. l.) zmiňuje Amose, Micheáše, Ozeáše a Joela v díle „O Božím městě“, kniha 18, kap. 27, str. 375

Jan Cassian (otec semipelagianismu) (419–430 n. l.)

Theodoret z Kyrusu (423–458 n. l.)

Otázka: Jaké jsou v knize Joela některé rozdíly v překladu mezi hebrejským textem a řeckou Septuagintou?

Odpověď: Podle „The Expositor’s Bible Commentary“, sv. 7, str. 235, „se verze LXX [Septuaginta], Peshitta a latinská Vulgata liší od masoretského textu i mezi sebou jen nepatrně. Nedávno objevená část knihy Joela z Wadi Murabba’at… navazuje na tradici masoretského textu.“ Septuaginta však obsahuje drobné dodatky v 1:5, 8, 18; 2:12 a 3:1. Knihu také rozděluje na tři kapitoly, zatímco masoretský text ji rozděluje na čtyři. Zde jsou rozdíly mezi masoretským textem (uvedeným jako první) a Septuagintou v knize Joela, se zaměřením hlavně na Joel 1:1–2:18.

Joel 1:1 „Pethuel“ vs. „Bethuel“ (Septuaginta)

Joel 1:2 „synové“ vs. „děti“

Joel 1:5 „všichni pijáci vína“ vs. „všichni vy (množné číslo), kteří pijete víno až k opilosti“

Joel 1:5 „nad hroznovým moštem; neboť je odříznut od vašich úst“ vs. „neboť radost a veselí jsou odstraněny z vašich úst“

Joel 1:6 „lvice“ vs. „mládě“

Joel 1:7 „fíkovník“ vs. „fíkovníky“

Joel 1:7 „rozbili mé fíkovníky“ vs. „zlomili mé fíkovníky“

Joel 1:7 „obral mou révu“ vs. „prohledal mou révu“

Joel 1:8 „truchlit jako panna“ vs. „truchlit více než panna“

Joel 1:9 „byli vyhubeni“ vs. „jsou odstraněni“

Joel 1:9 „Kněží … truchlí“ vs. „Truchlete, kněží“

Joel 1:10 „zničen“ vs. „uschl“ (Septuaginta) vs. „zmaten“ (latina a 1:11)

Joel 1:10 „olivovník chřadne“ vs. „oleje je málo“

Joel 1:11 „Styďte se, rolníci, naříkejte, vinaři“ vs. „rolníci jsou zničeni“

Joel 1:11 „z pole“ vs. „z pole“

Joel 1:12 „fíkovník“ vs. „fíkovníky“

Joel 1:12 „protože radost vyschla z lidských synů“ vs. „protože lidští synové zrušili radost“

Joel 1:13 „strávit noc v žíně“ vs. „spát v žíně“

Joel 1:15 „Běda“ vs. „Běda, běda, běda“

Joel 1:15 „Zkáza od Všemohoucího“ vs. „Nesnáze za nesnázemi“

Joel 1:16 „Není snad potrava odříznuta?“ vs. „Vaše maso bylo zničeno“

Joel 1:17 „Semeno chřadne pod hroudami; zásobníky jsou zpustošeny; sýpky jsou zbořeny“ vs. „Jalovice se vyděsily u svých koryt, poklady jsou zničeny, lisy na víno jsou rozbity“

Joel 1:18 „Jak sténá zvěř! Stáda dobytka jsou rozrušena“ vs. „Co si máme nashromáždit? Stáda dobytka truchlila“

Joel 1:18 „trpí trestem“ vs. „jsou zpustošeny“ (Septuaginta, Vulgata)

Joel 2:2 „hustá tma“ vs. „mlha“

Joel 2:2 „lidé“ vs. „lidé se rozprostřou po horách jako jitro“

Joel 2:3 „ráj Eden“ vs. „ráj rozkoše“

Joel 2:4 „běží“ vs. „pronásledují“

Joel 2:6 „všechny tváře se rozpálí“ vs. „každá tvář bude jako černota kotle“ (Septuaginta, Targumy, Vulgata)

Joel 2:8 [chybí] vs. Septuaginta uvádí: „a nikdo se nebude držet stranou od svého bratra; budou kráčet obtěžkáni svými zbraněmi“

Joel 2:11 „děsivý/strašný“ vs. „slavný“

Joel 2:11 „vydržet to“ vs. „odolávat tomu“

Joel 2:16 „shromažďujte děti, shromažďujte nemluvňata“ oproti „shromažďujte nemluvňata“

Joel 2:17 „aby se to stalo příslovím mezi národy“ oproti „aby nad nimi vládli pohané“

Joel 2:18 „bude žárlit… a smiluje se nad svým lidem“ vs. „žárlil… ušetřil svůj lid“

Bibliografie k této otázce: hebrejský překlad pochází z Literal Translation od Jaye P. Greena a překlad Septuaginty je z překladu Sira Lancelota C. L. Brentona The Septuagint: Greek and English. Byly rovněž použity The Expositor’s Bible Commentary a poznámky pod čarou v Biblích NASB, NIV, NKJV a NRSV.

Není-li uvedeno jinak, citace z Písma jsou převzaty z „The Holy Bible, Berean Standard Bible (BSB)“, která byla uvolněna do veřejné domény: https://berean.bible