< Biblický dotaz z knihy Obadiah

Otázka: Proč je v knize Obadiah celá kniha věnována soudu nad národem Edom?

Odpověď: Zde je jeden možný důvod, který se skládá z osmi částí.

1. Edomité se důsledně rozhodovali být nepřáteli Božího lidu.

2. Když se Edomité chovali nepřátelsky vůči svým izraelským bratrům (Numeri 20:14–21), dostali díky svému blízkému vztahu další šanci.

3. Když padl Jeruzalém, aktivně se podíleli na pronásledování Izraelitů a jejich vydávání Babylóňanům, jak uvádějí verše 11–13 a Amos 1:11–12.

4. Mezi konkrétní hříchy Edomu patří pýcha (verše 3–4) a násilí vůči Izraelitům.

5. Je pravda, že Edomité nebyli tak zlí jako Kanaánci a Izraelitům neubližovali tolik jako Asyřané a Babylóňané.

6. Nicméně znali pravého Boha, a s většími příležitostmi k poznání přichází i větší odpovědnost.

7. Edomité jsou pro nás příkladem toho, že nemáme být pyšní ani se radovat ze zničení zbožných lidí.

8. Edomité jsou příkladem toho, jak Bůh soudí celý národ jako celek.

Otázka: Byl Obadja pouze projevem židovského nacionalismu?

Odpověď: Ne. Pro téměř jakýkoli druh spisu lze vymyslet nejrůznější lidské motivy. Kniha Obadiah se prezentuje jako Boží poselství o ochraně Izraele a soudu nad Edomem a neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly opak.

Otázka: Jaké jsou hlavní body knihy Obad?

Odpověď: Knihu Obadiah lze číst na třech různých úrovních.

1. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde pouze o proroctví o zničení Edomu.

2. V hlubší rovině jde o varování pro všechny před pýchou a radostí z pádu zbožných lidí.

3. Ještě hlouběji lze prozkoumat pojem kolektivních hříchů národa, jak se předávají prostřednictvím kultury a zachované historie a jak je Bůh trestá.

Otázka: Jaký je obecný přehled knihy Obad?

Odpověď: Zde je stručný přehled.

1–9 Ezauova pýcha a blížící se zkáza

10–16 Proč bude Ezau potrestán

17–21 Jákobova role při potrestání Ezaua

Otázka: Kdy byla napsána kniha Obadiah (Obad 1)?

A: O datu vzniku knihy Obadiah existuje jen málo vodítek.

Existují tři hlavní teorie:

1. Za vlády krále Jehorama (848–841 př. n. l.)

2. Za vlády krále Achaza (731–715 př. n. l.)

3. Brzy po pádu Jeruzaléma, kolem roku 585 př. n. l.

Q: Jedná se v Obad 1 o stejného Obadiah, který ukryl 100 proroků v 1 Kr 18:3–4?

Odpověď: Josefus (Dějiny Židů, kniha 8, kap. 13, 1–7) a Talmud (Sanhedrin 39b) se v tom mylně domnívali. Pokud se však Obadiah 11 vztahuje k babylonskému dobytí Jeruzaléma, žil Obadiah z 1. Královské 18:3–4 téměř o 300 let dříve. Závěrem lze říci, že mimo Bibli nemáme o tomto Obadiahovi žádné záznamy.

Otázka: Jak byl v Obadiahovi 1 vyslán posel mezi národy, aby táhl proti Edomu?

Odpověď: Jednalo se o ducha, který pobízel národy k boji. V tomto případě není upřesněno, zda to byli Boží andělé, jimž bylo přikázáno tak učinit, nebo démoni, kterým to Bůh dovolil. Podobná situace se však vyskytuje ve Zjevení 16:12–14, kde tři zlí duchové podobní žabám vyšli z úst draka, šelmy a falešného proroka, aby pobídli krále světa k boji.

Otázka: Proč je Edom v Obad 3 tak pyšný?

Odpověď: Hřích pýchy není výsadou pouze mocných, bohatých a krásných. Edomité byli pyšní na své (zdánlivě) nedobytné horské opevnění. Mít dobré opevnění není špatná věc, ale když se na ně spoléháte a odvracíte se od Boha, to je špatné. Edom však udělal ještě víc než jen to. Když padl Jeruzalém, sami přepadli bezbranné Izraelity (Obadiah 10–11). Někdy mají lidé pocit, že pravidla slušnosti a laskavosti se na ně již nevztahují, když jsou pyšní a myslí si, že se mohou spolehnout na svou vlastní obranu.

Otázka: Co nás Obad 5 učí o trestu?

Odpověď: Existují různé stupně Božího trestu. Někdy, jako v knize Aggea 1, jde pouze o to, že člověk má menší finanční prosperitu, než by jinak přirozeně měl. Jindy to může být jako v případě zlodějů, kteří si vzali, co se jim zachtělo. Tady však jde o třetí, přísnější druh trestu, kdy, podobně jako při moru kobylek v knize Joela 1, nezůstane vůbec nic. Zatímco však mor kobylek byl závažný, ale omezoval se na velmi omezenou oblast, toto zničení by postihlo celý Edom. Historicky vzato, v Ježíšově době již v Edomu žádní Edomité nezůstali. Zemi ovládli nabatejští Arabové. Původní Edomité se přesunuli na západ do jižní Judy a byli nazýváni Idumejci.

Otázka: Kdo byli v Obad 8–9 ti moudří muži z Edomu?

Odpověď: Edom byl známý tím, že v něm žili moudří muži. Jedním z nich byl zřejmě Elifaz z Temanu, který je zmíněn v knize Jób 2:11.

Otázka: Jednalo se v Obad 20 o falešné proroctví, protože se Izraelité nikdy nevrátili?

Odpověď: Ne. Vrátivší se vyhnanci, kteří byli nazýváni Židy, tuto zemi skutečně obsadili. Je sice pravda, že většina navrátilců pocházela z Judy, ale Ezdráš 2:3–63, Nehemiáš 7:6–63 a Nehemiáš 11 ukazují, že se vrátili i lidé z jiných kmenů. Pokud byla v Nehemiášovi 11:7–9 vybrána skupina Benjaminců, aby žila v Jeruzalémě, museli tam být Benjaminci, z nichž bylo možné vybírat.

Otázka: Jaké jsou některé z nejstarších rukopisů knihy Obad, které se dochovaly dodnes?

Odpověď: Mezi Svitky od Mrtvého moře se nachází jedna kopie veršů z knihy Obadiah (4Q82/4QXIIg) a jedna kopie z Wadi Murabba’at (MurXII).

Křesťanské biblické rukopisy z období kolem roku 350 n. l. obsahují Starý zákon, včetně knihy Obadiah. Dva z nich jsou Vaticanus (325–350 n. l.) a Alexandrinus (kolem roku 450 n. l.), kde byly knihy dvanácti malých proroků zařazeny před Izaiáše. Kniha Obadiah je v plném znění obsažena jak ve Vaticanu, tak v Alexandrinu.

Rovněž rukopis Sinaiticus (340–350 n. l.) obsahuje celou knihu Obadiah. Začíná na stejné stránce, kde končí kniha Joel. Končí na stejné stránce, kde začíná kniha Jonáš.

Žádný z autorů z doby před nicejským koncilem se na malou knihu Obadiah neodvolával.

Melito ze Sard (170–177/180 n. l.) (implicitně) zmiňuje „Starý zákon“ a uvádí seznam knih. Dvanáct malých proroků neuvádí jednotlivě, ale nazývá je „Dvanáct“. Fragment 4 z Knihy výňatků, sv. 8, s. 759.

Po Nicejském koncilu (325 n. l.):

Athanasius z Alexandrie (367 n. l.) (Implicitně, protože zmiňuje dvanáct proroků) „Ve Starém zákoně je tedy celkem dvacet dva knih; … pak Proroci, přičemž dvanáct z nich se počítá jako jedna kniha…“ Athanasiův velikonoční dopis 39, kap. 4, str. 552.

Jeroným (373–420 n. l.) pojednává o knihách Starého zákona. Konkrétně se zabývá knihami Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium, Pentateuch, Jób, Ješua, syn Naveho [Jozue], Soudců, Rút, Samuel, Královské (2 knihy), dvanácti proroků, Ozeáš, Joel, Amos, Obadja, Jonáš, Micheáš, Nahum, Habakuk, Sofoniáš, Aggeus, Zachariáš, Malachiáš, Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel, Daniel, Ester, Ezdráš, Nehemiáš. Dopis 53, kap. 7–8, str. 99–101.

Otázka: Jaké jsou v knize Obadiah některé rozdíly v překladu mezi hebrejským textem a řeckou Septuagintou?

Odpověď: Kniha Obadiah má v hebrejském masoretském textu 21 veršů a asi 272 slov. Řecký překlad knihy Obadiah v Septuagintě má asi 460 slov. Zde je několik překladových rozdílů, přičemž první je hebrejský a druhý řecký.

Obad 1 „je vyslán posel“ vs. „vyslal poselství“

Obad 1 „mezi národy“ vs. „k národům“

Obad 2 „pohrdán“ vs. „zneuctěn“

Obad 3 „oklamali vás“ vs. „povzbudili vás“

Obad 6 „skryté věci jsou vyhledávány“ vs. „skryté věci byly odhaleny“

Obad 7 „Všichni muži tvé smlouvy tě vyhnali k hranicím. Muži, kteří s tebou žili v míru, tě oklamali a zvítězili nad tebou. Kladou ti tvůj chléb jako past pod nohy; není v něm rozumu.“ vs. „Poslali tě k tvým hranicím: všichni muži tvé smlouvy se ti postavili na odpor; tvoji spojenci nad tebou zvítězili, nastražili ti pod nohy pasti: nemají rozumu.“

Obad 8 „Copak v ten den ne“ vs. „V ten den“

Obad 9 „mocní“ vs. „válečníci“

Obad 9 „zabíjením“ vs. „z hory Ezauovy“

Obad 10 „z“ vs. „kvůli“

Obad 12 „rozšířil jsi ústa“ (idiom pro chlubení se) vs. „chlubil se“

Obad 16 „neustále pít“ vs. „pít víno“

Obad 16 „budou pít a polykat“ vs. „budou pít a klesat“

Obad 17 „Ale ti, kteří unikli, budou na hoře Sionu, a ta bude svatá.“ vs. „Ale na hoře Sionu bude záchrana a bude tam svatyně“

Obad 17 „budou vlastnit své majetky“ vs. „vezmou za dědictví ty, kteří je vzali za dědictví.“

Obad 18 „sláma“ vs. „stébla“

Obad 18 „žádný přeživší“ vs. „nezůstane žádné obilné pole“

Obad 19 „a budou vlastnit pole Efraimova a pole Samaří; a Benjamín [bude vlastnit] Gileád.“ vs. „a zdědí horu Efraimovu a rovinu Samaří, a Benjamína, a zemi Gileádskou.“

Obad 20 „vyhnanci z tohoto vojska“ vs. „zajetí“

Obad 20 „vyhnanci“ vs. „zajatci“

Obad 20 „Sefarad“ vs. „Efrata“ (Efrata bylo podle Genesis 35:19; 48:7 dřívější jméno pro Betlém v Judeji.)

Obad 21 „Osvoboditelé/Spasitelé“ vs. „Ti, kteří uniknou“

Obad 21 „soudce“ vs. „pomstít se“

Hebrejský překlad je převzat z doslovného překladu Jaye P. Greena. Překlad ze Septuaginty pochází z překladu Sira Lancelota C. L. Brentona „The Septuagint: Greek and English“.

Není-li uvedeno jinak, citace z Písma jsou převzaty z „The Holy Bible, Berean Standard Bible“ (BSB), která byla uvolněna do veřejné domény: https://berean.bible